Bosna a Hercegovina po Daytonu není příběhem selhání ani úspěchu. Je případem státu, který přežil válku díky mezinárodnímu kompromisu, ale ztratil schopnost vnitřního sjednocení. Daytonská dohoda ukončila násilí, nikoli spor o povahu státu. Vytvořila stabilitu bez soudržnosti, mír bez politického uzavření a systém, který funguje pouze za cenu trvalého dohledu. Tato kniha sleduje Bosnu jako stát bez jednoty: rozdělený do entit, závislý na mezinárodní autoritě a neschopný transformace bez vnějšího zásahu. Nehodnotí, ale mapuje hranice poválečné rekonstrukce tam, kde byl konflikt institucionalizován místo vyřešen.
